Jestli jsi doteď moc nekreslil/a, pravděpodobně žiješ v úplně jiném tužkovém světě, než já.
První zkráceně
Jsou i jiné tužky, než takové ty obyčejné bez označení, případně jen s číslem 1, 2, 3. Existuje celá škála tvrdostí a měkkostí od H9 po B9.
Jestli tohle víš, a chápeš rozdíly, tenhle článek ti nic nového nepřinese. Doufám, že spousta dalších ano. 😉
Takže tužky
Řada H, to znamená tužky H9 – H1, jsou velmi tvrdé tužky. Používají se převážně na technické kreslení a snadno s nimi dosáhneš toho, že ty čáry, které mají být téměř neviditelné jsou vlasové. A ty, které mají být zřetelnější, takové taky jsou. To mi připadá jako nějaká vyšší forma magie, tohle tě nenaučím. 😉 Byť mě geometrie bavila, má maminka nad mými technickými výkresy omdlívala.
Tím, že jsou tvrdé, velmi dobře drží ostrou špičku a H2, H1 bývá často v kreslících sadách tužek. H1 se taky označuje H nebo F.
Pak je tady HB, takový neutrální mezistupeň, kterým jsou většinou ty neoznačené tužky. Na psaní, poznámky a tak super. Na rychlou skicu, kterou potřebujete co nejrychleji zaznamenat, jsou stejně dobré, jako cokoliv dalšího, co máš zrovna po ruce. Pokud skicuješ, chceš jasné linie a dlouho ostrou špičku, může ti vyhovovat.
Výhodou tvrdších tužek je, že se nerozmazávají, když po nich náhodou přejedeš rukou. U měkčích tužek je podkládaní ruky nutnost.
Sada 12 tužek.
Tužky se dají koupit buď jednotlivě, nebo v různých sadách.
Tady mám kreslící sadu 12 různě tvrdých tužek.
Od nejtvrdší 2H, F, HB, B1, B2, B3, B4, B5, B6, B7, B8 a nejměkčí B9.
Výrobců tužek je spousta. Kooh-i-noor, Lyra, Cretacolour…
A pak je řada B. Tu doporučím tvé pozornosti.
Podobně jako řada H, je číslovaná B1 – B9. Nejtvrdší je B1, nejměkčí B9.
S touto řadou se dá různě kouzlit, vytvářet měkké přechody při stínování. Celkové mají tmavší barvu (čím měkčí, tím tmavší). Na rozdíl od těch velmi tvrdých, které jsou spíše stříbrně šedé. A taky udělají to, že tmavé stíny jsou opravdu tmavé.
Aby B9 udělala plynulý přechod do stínu, není potřeba ani moc tlačit. Jde to lehce, bez rytí do papíru. Spíš je třeba dát pozor na přetmavení, ale na to přijdeš praxí a zkoušením.
Dalším nebezpečím je rozmazávání. Je třeba podkládat si ruku pauzákem nebo nějakým obyčejným papírem, aby sis nerozmazal/a dílo.
Tvrdší tužky dělají ostřejší linii. Čím měkčí, tím plynulejší přechod a tmavší stín se dá udělat.
Jsem zastánkyní toho, že tužky, na rozdíl od pastelu, nejsou určeny k rozmazávání. Přiznám se, strašně mi to vadí. Pokud je to ale tvou vášní… v umění je dovoleno vše.
Tužkama se stínuje tak, že na tužku různě tlačíš a střídáš tvrdosti. Taky jde ztmavit tím, že se do nejtmavších míst opakovaně vracíš. Vracení je skvělé v tom, že takhle se můžou dotmavovat různé části obrazů téměř zároveň. Takové to dolazení, aby světelnost odpovídala.
Souhrn
- Tužky existují od nejtvrdší H9, po nejměkčí B9
- H1 = 3, HB (0) = 2, B1=1
- řada H je k technickému kreslení
- HB je neutrální střed
- řada B je k uměleckému kreslení
- stínuje se různými přítlaky tužky, vracením se nebo střídáním tužek různých tvrdostí
- tužka se nerozmazává
- podkládej si při kreslení ruku
Máš celou škálu tužek. Uvědom si, jakého efektu chceš dosáhnout a podle toho si vyber, se kterou chceš zrovna kreslit.
Nejprve si s nima hraj, ať vyzkoušíš, jak se s tužkou pracuje.
A na závěr mám pro tebe dva tipy
Pokud dopředu víš, že chceš mít v obrázku bílé místa, například několik vousů/vlasů na portrétu, můžeš je do papíru „vyrýt“ třeba vypsanou prupiskou. Tužkou potom jedeš přes, ale ne dovnitř a zůstává to bílé.
A za druhé: Gumou se dá taky kreslit. 😉
Krásné dny a kreslící/malovací flow!
Markéta Sloka